Pondělí 20. ledna 2020, svátek má Ilona
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 20. ledna 2020 Ilona

Fyzické tresty: Jako rodiče máme každý v rukách jedinečnou příležitost udělat změnu

3. 12. 2018 7:13:00
Fyzické tresty jsou kruté, způsobují traumata a poškození lidské duše a jsou příčinou zla ve společnosti. Kde se to v nás bere a proč to děláme? Můžeme s tím přestat? Tu možnost má každý ve svých rukách. Změní to něco zásadního?

Fyzické tresty jsou lhaním do vlastní kapsy

Fyzické násilí používají někteří rodiče jako donucovací prostředek, aby dosáhli svého, když děti nechtějí udělat, co po nich požadují.

Dítě neposlechne, sáhnou k pohrůžce trestem. "Jestli to neuděláš, tak..."

Ne vždy musí jít nutně o pohrůžku násilím, nicméně téměř dvě třetiny Čechů používají fyzické tresty u svých dětí.

Po pohrůžce a opětovném neuposlechnutí přijde na řadu s vysokou pravděpodobností fyzický trest. Pravděpodobnost fyzického trestu se zvyšuje tím víc, že dvě pětiny lidí nepovažují za fyzický trest facku či plácnutí. Facka nebo plácnutí jsou pro 40 procent Čechů normál a nejde podle nich o násilí, potažmo fyzický trest.

(Pozn.: V průzkumu byli zahrnutí i bezdětní. V tomto případě se výzkumníci ptali, zda by použili fyzické tresty u svých dětí.)

Násilí v podobě fyzických trestů používají někteří též jako jakousi formu odplaty. Pokud dítě provede něco, co se jim nelíbí, případně co překračuje společenské normy, přijde trest. Dítě sice vůbec nemusí chápat, že udělalo něco špatně, ale my mu to přeci vysvětlíme. A bude to bolet, aby si to pamatovalo.

Smutné je, že někteří rodiče trestání plánovaně odkládají na určitou dobu (např. až se vrátíme domů), kdy už je dítě naprosto odpojené od sporného skutku a trest tak nabývá jakési ritualizované podoby odplaty.

O nefunkčnosti fyzických trestů toho bylo hodně napsáno. Naposledy vzbudila rozruch americká studie Přínosy výprasku u dětí: Staré dohady a nové meta-analýzy. Rozsáhlá souhrnná analýza dokazuje, že fyzické tresty nefungují. Rozhodně nemají žádné prokazatelné výsledky v dlouhodobém období.

Fyzické tresty jsou lhaním do vlastní kapsy.

Fyzické násilí si neseme v sobě a to se odráží ve světě kolem nás

Kde se tedy bere to přesvědčení, že jsou fyzické tresty optimální formou výchovy dětí?

Elizabeth T. Gershoff, autorka zmiňované americké studie už dříve v článku Výprask a vývoj dítěte: Víme dost na to, abychom přestali bít naše děti napsala, že trestání dětí "udržuje přenos násilí v rodinách napříč generacemi."

Jinými slovy, fyzické tresty máme v sobě hluboce zakořeněné a předáváme si je jako výbavu do života z generace na generaci.

Fyzické tresty tedy nejenže nefungují, ale vytvářejí vzorce chování, podle kterých přistupujeme k vlastním dětem. Stačí si připomenout, že spousta lidí obhajuje fyzické tresty ve stylu "plácnutí na zadek jim neublíží, však my jsme to taky přežili a vyrostli z nás díky tomu slušní lidé". Trestání dětí bereme jako přirozenou věc, přirozenou výbavu rodičů pro výchovu dětí. Málo si už uvědomujeme, že tímhle postojem děláme v širším smyslu z dětí jakési objekty výchovy, namísto abychom je brali jako plnohodnotné bytosti vybavené vlastní vůlí a tendencí k růstu.

Co je také méně vidět, nebo si to přinejmenším nepřipouštíme, je přesvědčení mnoha badatelů a psychologů, že fyzické tresty jsou zdrojem násilí v dospělosti. Zkrátka si s sebou do dospělosti neseme přesvědčení, že nejefektivnější metoda, jak dosáhnout vlastních cílů, je násilí.

To vůbec není zanedbatelný poznatek a podle toho to pak na světě vypadá.

Fyzické tresty jsou kruté a mají devastující účinky na lidské bytosti

Psycholožka Alice Miller napsala už v 80. letech knihu, ve které mapuje příčiny násilí na dětech v souvislosti s výchovou, a v níž dokazuje, jaké devastující účinky mají fyzické tresty na lidskou psychiku. Neurózy, traumata, nenávist, pocity méněcennosti, to jsou jen některé z důsledků.

Kniha se mimochodem jmenuje Pro vaše vlastní dobro: Skrytá krutost ve výchově dětí a kořeny násilí.

Příznačný název, že?

Kolik lidí říká, že bije děti pro jejich vlastní dobro?

A co je platné, že "jim to plácnutí neuškodí", když to má naprosto hrozivé následky pro většinu lidí a jejich vztahy?

Navíc, abychom byli důslední, to, že jim to zdánlivě neuškodí, neznamená, že to něčemu pomůže!

Pokud děti přestojí fyzickou bolest z výprasku, dokáží se stejně tak rychle zotavit z emoční pasti, do které je trestání uvrhlo?

Když rodič trestá, zpravidla to vytváří mezi ním a dítětem neprostupnou zeď. Dítě se cítí opuštěné, zrazené, mnohdy mu rodič zakazuje projevit jakékoli emoce: "Jestli nepřestaneš brečet, tak ti ještě přidám, abys měl proč." K tomu si přidejme pocit ponížení. Malé děti navíc mnohdy nechápou, co udělaly špatně. Cítí se zmatené, protože jim milovaná osoba odpírá lásku. Přichází o bezpečí.

Největší krutost,“ píše Alice Miller, „která může být spáchána na dětech, je, když nemohou vyjádřit svůj strach a utrpení, a ještě horší je pro ně nebezpečí ztráty rodičovské lásky a náklonnosti.

To vše si odnášíme s sebou do dospělosti, i když jsme tyhle zážitky dávno zapomněli a zmizely z naší vědomé paměti. Alice Miller k tomu říká, že sice můžeme zapomenout, ale nemůžeme oklamat paměť našeho těla. Proto také podle ní prožívá spousta lidí různá traumata, aniž by chápali jejich příčiny. Jde o to tyto příčiny odhalit a začít s léčením.

Alice Miller také z pozice psychoanalytičky potvrzuje, že obzvlášť časté a kruté fyzické tresty formují budoucí násilníky. Píše, že si nevybavuje jediného tyrana v moderních dějinách, který by neprožíval dětství plné bití a ponižování. Poměrně detailně se v tomto ohledu zabývá ve své knize Adolfem Hitlerem. Vždycky, když teď někde slyším ono zmiňované, však "jim to plácnutí neuškodí", vzpomenu si na to. Podobně je to s vrahy a násilníky.

Konečně s tím můžeme něco udělat. Každý z nás může.

Pokud si tohle všechno připustíme a uvědomíme, můžeme s tím něco udělat. Můžeme začít pracovat na vyléčení starých ran a projít branou poznání do nového života. Můžeme začít mapovat příčiny našich potíží, rozmotávat nepříjemné vzorce v nás a pomocí pochopení toho všeho začít fungovat vědomě jinak.

Jen neslibuji, že se to každému podaří.

Celé to má ještě jeden rozměr. Pokud se do toho pustíme a hlavně, pokud si to všechno uvědomíme a připustíme si, že můžeme být součástí problému, dostaneme šanci udělat něco velkého.

Můžeme udělat něco mimořádného pro své děti. Něco, co pořád není brané jako samozřejmost.

Současně, což je stejně důležité, můžeme bez přehánění udělat něco pro lidstvo a budoucí generace.

Každý z nás to má ve svých rukách. Každý z nás může udělat krok, který pohne staletým kolektivním přesvědčením, že trestání dětí je normální. Každý z nás, kdo má děti nebo s nimi přichází do styku, může změnit život neurčitému počtu příslušníků dalších generací, protože ubude násilí na dětech, které plodí všechna ta traumata a psychické potíže a přispívá násilí mezi lidmi.

Stačí si to uvědomit, najít sílu a udělat rozhodnutí.

Jsme to právě my, kdo může přerušit řetěz a ukončit přenos násilí z generace na generaci.

Přeji vám hodně odvahy!

Autor: Pavel Kovařík | pondělí 3.12.2018 7:13 | karma článku: 10.64 | přečteno: 779x

Další články blogera

Pavel Kovařík

Babiš a Hamáčkovo rázné bouchnutí do stolu v cukrárně

Co přesně obsahuje závěrečný audit Evropské komise týkající se střetu zájmů premiéra Andreje Babiše, zatím nevíme. Je ale téměř jisté, že to nebude nic, co by jasně vyvrátilo dosud veřejně propíraná podezření.

2.12.2019 v 16:48 | Karma článku: 22.43 | Přečteno: 701 | Diskuse

Pavel Kovařík

Porodí krize v KDU-ČSL českého Sebastiana Kurze?

KDU-ČSL míří k mimořádnému volebnímu sjezdu. V lednu si zvolí nového předsedu. Strana tak dostává mimořádnou šanci překročit svůj stín a stát se vůdčí politickou silou u nás. Okolnosti tomu totiž nahrávají. Nevěříte?

22.11.2019 v 15:56 | Karma článku: 22.61 | Přečteno: 1020 | Diskuse

Pavel Kovařík

Když se politici přiživují na lidské tragédii, ukazují své pravé úmysly

"Hyenismus!" Přesně toto slovo i s vykřičníkem mi přistálo ve zprávě. Šlo o reakci na aktivitu znojemského starosty, který v pátek na sociálních sítích zveřejnil kontroverzní příspěvek týkající se nedávné tragické havárie.

18.11.2019 v 6:21 | Karma článku: 33.41 | Přečteno: 4523 | Diskuse

Pavel Kovařík

Piráti to dokázali a využili své chyby k růstu. Ostatní strany se od nich mohou učit.

Piráti prošli testem intenzivního mediálního ostřelování. V posledních týdnech se po nich vozí kdekdo a nátěr jejich značky poněkud popraskal. K čemu došlo? Co se dělo v pozadí? A jak to strana nakonec zvládla?

7.11.2019 v 10:33 | Karma článku: 15.57 | Přečteno: 739 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Luboš Chott

Chodím městem a dívám se za vrata aneb Dětské koutky mají být na očích!

Vím, že zase narazím, ale... Právě proto, že je úplně jiná doba, než byla za mého dětství, právě proto si myslím, že dětské koutky, mají být mezi domy, tak aby maminky měly svoje děti na očích. A to i přes hluk, který tropí, ale...

20.1.2020 v 4:58 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 65 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách“

Když v roce 1998 vydali Allan a Barbara Peaseovi knihu „Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách“, netušili, že se stane bestsellerem. Vynikající, pravdivá a zábavná kniha, která vám objasní chování mužů a žen.

19.1.2020 v 22:26 | Karma článku: 10.59 | Přečteno: 337 | Diskuse

Lukáš Vítek

Jak milovat v době Facebooku

Sex je bezpochyby jedním z největších podvodů této doby. Stala se z něho drahocenná komodita a na lásku se zapomnělo. Je to jako se vším: eroze lidského společenství zasáhla i intimní prostor.

19.1.2020 v 17:37 | Karma článku: 10.80 | Přečteno: 278 | Diskuse

Přemysl Čech

Je cosi nahnilého v tom českém biatlonu

Ano, je, a není to žádná čerstvá rána, ale jev už notně letitý, nejméně od Her zimní olympiády v ruském Soči v roce 2014. Tehdy se všechny pučící problémy rádoby zdárně schovaly pod létající koberec úspěchů v podobě medailí.

19.1.2020 v 17:12 | Karma článku: 15.35 | Přečteno: 831 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Případ Naama: Něco se připravuje

S blížící se návštěvou Vladimira Putina v Izraeli akceleruje dění kolem v Rusku uvězněné Izraelky Naamy Issacharové. Pozornost je soustředěna na to, kdy udělí ruský prezident Naamě milost.

19.1.2020 v 16:30 | Karma článku: 8.68 | Přečteno: 237 | Diskuse
Počet článků 73 Celková karma 26.15 Průměrná čtenost 1220

Sociolog a PR konzultant

www.kovarikpr.cz

Najdete na iDNES.cz