Pěkně zdravím, děti dvě :-). Ale uznávám, že ještě nedorostly tzv. školního věku. Nicméně trénujeme, testujeme a docela se daří. Snad to zvládneme tímto způsobem i dál.

Zlatá slova zrak mi plane ...

Po celou dobu výchovy nedělám nic jiného než že nastavuji mantinely a jejich překročení trestám nebo alespoň důrazně upozorňuji. Na rozdíl od vás si nemyslím, že má být dětem dána naprostá volnost v rozvoji. Kam se některé dokážou rozvinout, vidím často kolem sebe. Děti už z principu nemohou být PLNĚ rovnocenným partnerem rodičům. Z důvodu dosaženého rozvoje poznání.

P.S.: aplikujte si výchovné metody jaké chcete, ale respektujte výchovné metody ostatních. A nesnažte se proboha ty svoje nějak tlačit do zákonů.

Díky za názor.

Jsem přesvědčený, že to bez trestů jde. Děti považuji za rovnocenné lidské bytosti, které si zaslouží náš respekt (ve smyslu našeho jednání a přístupu k dětem). Souhlasím, že děti nejsou rozvinuté po všech stránkách tak, jako dospělí. Právě proto od nás očekávají určitou míru "lídrovství", jistotu, podporu, jak zmiňuji v článku.

Co se týče zákonů, jsem dalek tomu, abych se někomu snažil nařizovat, co má dělat. Berte to jako můj názor, ke kterému jsem dospěl na základě četby a svých skromných zkušeností. Článek jsem psal s tím, že třeba někoho inspiruji k zamyšlení.

Jako teorie je to takové milé. Jako projev správně úderné a máte ruku zvednutou k zářivé budoucnosti ve správných chvílích. Jen tam žel není řečeno, co dělat, když dítě "mantinely" překračuje. Já nevím, asi mu dát přečíst tenhle článek a doufat, že ho něco osvítí. Říct mu, podívej se, jak to ten pán s tebou dobře myslí. No a já se pak budu hezky usmívat a těšit se, že mě dítě někam nepošle.

Dítě dneska formuje společnost, nikoli rodiče. Rodiče se dostali do fáze, že nemají na výchovu čas a pouze vydělávají peníze na přežití rodiny. Chcete-li tedy někoho formovat, pak nejprve společnost, až pak ty rodiče.

Rozumím, že Vám tam chybí více příkladů, jak postupovat, ale omlouvám se, dostat do průměrně dlouhého článku tipy "jak na to", už je nad mé síly, a vydalo by to spíše na knihu a já se takovým expertem necítím být :-). Můžu Vám alespoň doporučit nehlédnout do knihy "Vychováváme děti a rosteme s nimi" (ODKAZ: https://www.databazeknih.cz/knihy/vychovavame-deti-a-rosteme-s-nimi-93591), existují na to i kurzy atp. Klidně můžeme ale zkusit rozebrat konkrétní situaci, pokud dáte příklad.

To, co popisujete s rodiči, kteří nemají nebo si neudělají čas, může být jednou z příčin, proč sahají ke snadno dostupným trestům. Otázka je, jak byste to chtěl změnit přes nastavení společnosti?

.....Přestaňme děti formovat, měnit a ovládat, začněme je respektovat a umožněme jim, aby se staly samy sebou......To bude úžasné, děti se samy od sebe stanou samy sebou.....ve společnosti dále nepoužitelnými, vzpurnými, sobeckými, nedisciplinovanými zmetky, které nepůjde s touto "výbavou" zaměstnat ani na vyvážení popelnic.

To je názor, který nesdílím... myslím si, že děti vyrůstající ve svobodném a respektujícím prostředí naopak vůbec nebudou takové, jak píšete.

Pán Bůh s námi...

I když...pán Bůh se na nás z vysoka vyprdne, já bych povolal zpátky Makarenka.