S Vámi souhlasím, ale jen za předpokladu, že absolventi samovzdělání se vzdají jakékoliv sociálního příspěvku v dospělém životě. Tím prokáží správnost této cesty. Mimochodem tato cesta není pro každého a není mi jasné jak se dá předem určit jaké dítě se k ní hodí.

Dobrý den a děkuji za zajímavý pohled na problematiku. Osobně si ale myslím, že způsob vzdělávání nijak nesouvisí se sociálním systémem. Pokud lidé platí sociální pojištění (což dokonce musí), pak mají nárok na státní sociální zabezpečení. Není důvod trestat lidi, kteří vezmou zodpovědnost za své vzdělání a vzdělání svých dětí do vlastních rukou.

Pane Kováříku souhlasím s vámi. Běžel krásný film o Summerhillu, dokonce v češtině, a člověk v něm měl možnost vidět,jak jsou děti šťastné a zapálené, když mohou být v takovém prostředí. Film je i na YouTube. Srdečně vás zdravím!

Dobrý den a děkuji za připomínku. Film jsem viděl a je to opravdu moc hezká inspirace.

Dobrý den pane Kovaříku,

omlouvám se, ale nemohu s Vámi souhlasit. Rodiče nemohou převzít odpovědnost za to, jakým způsobem se budou jejich děti vzdělávat. (Nebavím se teď o rodičích, kteří mohou dětem zajistit soukromé školy, případně učitele).

Pokud se budete bavit o většinové společnosti, tak je zcela jistě nutné, aby děti získaly minimálně základy ve všeobecném přehledu. Vidíte na tom něco špatného?

Po absolvování základní školy, bych již s Vámi souhlasil. Prosím, potom rozvíjejme v dětech to co je jim nejbližší.

Samozřejmě mohou být "odchylky" na obě strany. Děti nadprůměrně nadané - ty již dnes mohou navštěvovat školy pro ně vhodné - a z opačné strany děti, které mají problém i se základními znalostmi.

A co zbytek tvořící 80% populace dětí? Těžko asi můžete spoléhat na to, že jejich rodiče budou ochotni a schopni je vyučovat doma - předpokládám, že Vám asi práce za 20.000,-Kč nic neříká, protože by jste nemohl takto mluvit.

Těch 80% dětí je v dnešní době nuceno díky inkluzi spadnout do nějakého průměru, ze kterého se nemají šanci vymanit.

Domnívám se, že Váš názor je za současné ekonomické situace obyvatel naprosto nerealizovatelný a rozdělil by populaci jen na ty bohaté a na chudé, bez možnosti chudých k přístupu nějakého vyššího vzdělání.

Nemyslím, že je tak skvělá idea, aby si děti určovali co se budou zrovna učit. V takovém případě, by asi některé předměty mohly být vyřazeny ze systému vzdělávání.

A po pravdě arogantních spratků, kolem sebe už dnes vidím víc než dost ...

Dobrý den, pane Gardavský,

velmi děkuji za podněty k přemýšlení.

Vůbec nemám v úmyslu navrhovat, abychom vzali dětem možnost získat všeobecné vzdělání. Naopak. I proto se mi líbí myšlenky, které šíří sociolog Daniel Prokop. Vzdělání je klíč. Proto si myslím, že by v nějaké podobě mělo být dostupné všem, pokud o to stojí. Když se zaměříme na děti rodičů, kteří z nějakého důvodu vzdělání nepřikládají váhu, tak si myslím, že v tomto směru by měl stát cíleně těmto dětem pomáhat. Existuje celá řada organizací, které se na to specializují. Jen trpí klasicky nedostatkem financí a odhodlaných lidí.

Taky musím říci, že sám přemýšlím, jak to zařídit, aby různé alternativy byly dostupné všem. Zmiňujete lidi s nižšími příjmy. Já si myslím, že je to vždy otázka priorit. Můžu říci, že naše rodina ve smyslu příjmů nijak nevybočuje s průměru, proto si troufám toto tvrdit. Také je otázka, jestli by se různé soukromé školy atp. nestaly cenově dostupnějšími, kdyby je stát přestal blokovat, nebo by je naopak podporoval. Možná se shodneme, že současný školsky systém není moc efektivní, co se týče výsledků. Je dost možné, že by se vše dalo zefektivnit, tzn. zlevnit, tzn. stát by mohl více investovat do kvality.

Myslím si, že to se týká i Vámi zmiňované inkluze, resp. zprůměrování dětí. To je podle mě důsledek současného systému. Více svobody by znamenalo, že si děti mohou více vybírat a stát se dobří v tom, co je baví.

Přes to všechno je ale otázka, jestli opravdu chceme nutit lidi, aby se vzdělávali tak, jak jim určí stát a úředníci. Odpovědnost je přece na každém z nás, především na rodičích. A pokud chtějí zvolit jinou cestu, proč jim v tom bránit? Zvlášť s argumentem, že ostatní se bez školy neobjedou, tak zavedeme stejnou povinnost pro všechny.

Pěkný den.

Dobrý den. Vaše úvahy a citace o tom, co někde někdo řekl či navrhnul, kvalifikuji jako zbytečné rozpatlávání již v podstatě možného a zavedeného způsobu takzvaného individuálního vzdělávání dětí (viz příslušná zákonná úprava). Základní motivy umožňující individuální výchovu dětí vycházejí z poznatků o různorodosti charakterů, dispozic, talentů a v neposlední řadě rozdílného inteligenčního potenciálu v dětské skupině (populaci). Tak může být zajištěna výchova a vzdělávání mimořádně disponovaných jedinců, ale také věnována péče hendikepovaným dětem. To vše je dnes možné. V mnohých případech je však individuální výchova využívána ponejvíce ekonomicky dobře a ještě lépe situovanými rodinami, které se v rámci rozšiřování společenské stratifikace chtějí distancovat od chudinského plebsu. Jestli výsledkem takových výchovných metod bude dříve nebo později kvalifikovaný odborník s potřebným sociálním (resp. emočním) vkladem, nebo hloupý arogantní zbohatlický fracek zůstává otazníkem. Kromě zmíněné individuální výchovy je dnes také již známým faktem, že existují u nás etnika a sociální vrstvy, které se domnívají, že povinná školní docházka již zrušena byla a podle toho již také ve frontách na sociální dávky své děti vychovávají.

Individuální vzdělávání, které zmiňujete, případně jeho varianta domácí vzdělávání, je přeci jen trochu něco jiného. Zde pořád hrají roli státní vzdělávací plány, povinnost registrace ve škole a pravidelné přezkoušení. V případě sebeřízeného vzdělávání jde ve své podstatě o svobodné rozhodnutí, jak bude vzdělávání vypadat, a nepodléhá státní kontrole.

Našel jsem hezké vysvětlení rozdílů v tomto článku: https://medium.com/edtech-kisk/unschooling-vs-homeschooling-fd639ff08c3a

Co se týče těch bohatších vrtsev nebo naopak sociálně slabších, které zmiňujete, o tom jsem psal v článku.

Zásadní věc, alespoň pro mě, je, že se nemohu jako rodič svobodně rozhodnout, jak budu vzdělávat své děti. V tomto směru oceňuji iniciativu Aliance pro sebeřízené vzdělávání a sdružení Svoboda učení, kteří přesně o toto usilují. Nejde o to zrušit školu nebo někomu upírat právo ji navštěvovat, ale umožnit těm, kdo chtějí, aby se mohli vzdělávat po svém. Škola, jak ji známe dneska, stejně bzry přestane existovat :-).

Zdejší expert na školství p. J. Nožička Vám ochotně vysvětlí, jak moc se mýlíte.

Pokud by si chtěl pan autor nebo kdokoliv jiný můj blog na tohle téma přečíst, tak má samozřejmě možnost:

https://nozicka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=744960